Jitka Hipčová je zakladatelkou vzdělávajícího programu Škola zdravá záda, v rámci kterého vydala knihu Fyzioterapie pro zdravá záda. O své práci říká, že je pro ni posláním.
Jitko, co pro tebe znamená profese jako poslání ?
Pro mě je to o tom, že svoje klienty vnímám jako rozšířenou rodinu a snažím se jim být maximálně k dispozici. Toužím po tom, aby vedli radostný život, ve kterém mohou provádět všechny aktivity, které mají rádi. Práce je moje srdeční záležitost.
Když někoho potkáš jako zkušený fyzioterapeut na ulici, všimneš si nejdřív toho, co má na sobě, nebo jaké má držení těla?
Tak v tomhle mám opravdu profesionální deformaci. Ať jsem kdekoliv, sleduji, jak lidé vypadají. Na první pohled vnímám především záda, držení hlavy a ramen. Často mě udiví také naše celebrity a politici, kteří na tom nejsou v tomto ohledu velmi dobře to i přesto, že by mohli využívat péči těch nejlepších odborníků.
Máš někdy chuť někoho zastavit a na místě „srovnat“?
Určitě ano. Něco o tom ví i moje rodina. Prohřešky proti správnému držení těla jim u mě neprojdou.
Mnoho lidí v dnešní době chce „něco udělat“ se svou postavou. Dalo by se říci, že málokdo přitom zváží stav své pohybové soustavy a fyzioterapeuta navštíví, až když začne mít vážné problémy?
Myslím si, že stále více lidí si už nutnost fyzioterapeutické péče uvědomuje. Je ale pravda, že někteří přijdou opravdu až poté, co se zničí v posilovně a nastanou bolesti.
Posilovnu tedy nedoporučuješ?
Tak se to nedá říci. Je důležité, co v posilovně člověk dělá. Za základ považuji mít kvalitního trenéra, který poradí se správným provedením cviků a nacvičí správné dýchání. Je také třeba vyvarovat se příliš rychlému úbytku váhy nebo nárůstu svalové hmoty. Obojí má špatný vliv na pohybový aparát a vede k rozvoji chybných pohybových vzorců.
Jakýkoliv sport je potom třeba kompenzovat zdravotním cvičením. Nejenže se tak předejte zraněním, ale dochází i ke zvýšení výkonnosti. Z vlastní zkušenosti vím, že v podstatě neexistuje zdravý sportovec bez doplňujícího zdravotního cvičení.
Kromě jednostranného zatěžování svalových skupin, jakých největších prohřešků se lidé na svém těle dopouští?
Pro málo trénované lidi je zcela nevhodný běh. Při dopadech dochází k přetěžování páteře. Běh je dobré nahradit rychlou chůzi, nejlépe se správně nastavenými holemi.
Lidé si také škodí silovými cvičeními, jako je například fit box. Měla jsem nejednoho klienta, který si tímto sportem způsobil blokády krční páteře.
Další chybou je řešit svalové bolesti masážemi a myslet si, že zase bude dobře. Masáže mají velký relaxační účinek pro zdravého jedince, ale příčinu bolestí musí zjistit a řešit fyzioterapeut.
Pokud mě tedy něco bolí, mají vést moje první kroky k fyzioterapeutovi?
Na prvním místě by měl být lékař, který provede vyšetření a určí vhodnou terapeutickou techniku.
Jakým technikám se věnuješ ty?
Provádím měkké mobilizační techniky, které ulevují při bolestech zad a hlavy. Dále používám postizometrickou relaxaci. Jde v podstatě o to, že na každý stažený sval existuje uvolňovací cvik, který potom klient provádí v rámci domácího cvičení. V případě migrén souvisejících s krční páteří používám akupresuru. Ta efektivně uvolňuje hluboké svalstvo kolem celé páteře.
A co pro zdraví svého pohybového aparátu mohou lidé udělat v běžném životě?
Je třeba chovat se správně během celého dne, například správně sedět u počítače.
Zcela zásadní je potom dech, který by měl být veden do břicha. Tímto způsobem zapojujeme bránici a hluboko uložené dýchací svaly. Nedochází k přetížení svalů externích a to především svalů šíje.
Velmi pozitivní dopad na správnou funkci pohybového aparátu má pravidelné zdravotní cvičení. U něj je nejdůležitější kvalita provedení.
Ze sportů mohu doporučit plavání nebo chůzi se správně nastavenými holemi. To znamená, že volně spuštěnou ruku bychom měli mít zhruba v oblasti pupíku. Mnoho lidí má bohužel hole nastavené příliš vysoko a tím vytvářejí úplně špatný pohybový vzorec a více si škodí, než prospívají.
A co psychika? Ovlivňuje stav pohybového aparátu?
Řekla bych, že zcela zásadně. Stres se ukládá do svalů. Lidé, kteří si působení stresu včas uvědomí a jsou ochotni s ním něco dělat, se léčí rychleji a stačí jim méně návštěv.
Jitko, prozraď nám na závěr, jak se udržuje ve formě fyzioterapeut. Zdá se mi, že je to práce velmi fyzicky náročná.
Pravidelně se věnuji zdravotnímu cvičení. Bez toho bych byla vyřízená a u lehátka s klientem bych vůbec nemohla fungovat. Musím si také dát pozor na množství klientů, kterým se věnuji. Ten je z hlediska fyzické náročnosti mé práce omezený a já to musím respektovat.
Jinak mě nabíjí pobyt v přírodě. Celá moje rodina je sportovně založená, teď v létě často vyrážíme do hor. Velkým zážitkem byl pro mě tento rok výstup na Matternhorn.
Děkuji za rozhovor.
Lenka Bicanová
https://www.facebook.com/skolazdravazada/
Fotogalerie k článku
