Účelem družstva bylo odvodnit luka a upravit povodí Rajského potoka tak, aby se snížila vlhkost v městečku Bohdaneč. Právě tady se zrodila myšlenka na lázně.
Jan Veselý věděl, že Rajský potok protéká vesnicí Libišany, kde má jeho otec pronajatá rozsáhlá luka a odkud si zájemci za mírný poplatek odvážejí rašelinu na topení. Na myšlenku použít rašelinu k léčebným účelům přivedli Veselého jeho přátelé.
Léčebné lázně Bohdaneč jsou známy svými přírodními léčivými zdroji - slatinou a přírodní minerální vodou. Přírodní léčivé zdroje jsou spolu se speciálními rehabilitačními postupy cíleny zejména na léčbu pohybového aparátu a nervových onemocnění.

Stáří ložisek slatiny se odhaduje na čtyři tisíce let
Jako jediné lázně v České republice využívají v Bohdanči k aplikaci slatiny speciální zábalové vany s teplými vodními lůžky, které zajišťují konstantní teplotu po celou dobu procedury, což je šetrnější ke kardiovaskulárnímu systému než klasické podávání slatinných zábalů.
Slatina je jeden z druhů peloidů (původ názvu je převzat z řečtiny:  pelos=bahno). Jde o jemnozrnné látky, které vznikly přírodními biologickými a geologickými pochody a po úpravě se používají  léčebným účelům.
Peloidy dělíme na 2 skupiny: humolity (rašeliny, slatiny a slatinné zeminy), které jsou bohaté na organické látky a bahna, v nichž převládají minerální látky.
Humolity se liší navzájem druhem organických látek, ze kterých vznikly. Zatímco u rašelin je hlavním výchozím materiálem rašeliník, suchopýr a rašelinné houby, slatiny vznikly z rostlinných zbytků rákosu, orobince, ostřice apod. Rašeliny a slatiny si v dalším procesu rašelinění (slatinění) uchovávají vysoké procento organických látek (kolem 90 a více %), slatinné zeminy jich obsahují pouze 20-50%. Rašeliny i slatiny mohou obsahovat podle lokality další látky minerální povahy.
Bahna vznikla sedimentací zvětralých hornin v prameništích řek, jezer, lagun, rybníků. Organických látek je v nich malé množství, převažují minerály.
Peloidy se také liší fyzikálními vlastnostmi – humolity lze využít v podobě léčebných koupelí (pro svou schopnost udržet homogenní kašovitou konsistenci ve směsi s vyšším obsahem vody) a zábalů, bahna jen v zábalech.

Facebook

Minerální voda
Rašelinná ložiska se rozkládají na ploše 42 ha v několikametrové vrstvě. Jan Veselý nechal přezkoumat hodnotu rašeliny ve Vídni a nechal se inspirovat názorem Ing. Františka Šantrůčka z Prahy, který doporučil její využití k léčbě a to kvůli jejím ideálním vlastnostem. Po usušení je totiž lehká, bez hliněných příměsků, běžných u jiných rašelin, schopná dlouho udržet stejnoměrnou teplotu.

První lázeňská sezóna byla zahájena v srpnu 1897
V prostorných vzdušných místnostech bývalého lihovaru. Tam se upravila lázeňská budova se strojovnou, třemi kabinami pro muže, odpočívárnou pro 15 pacientů a bazénem. Na protější straně byly 4 kabiny pro ženy, vybavené dřevěnými vanami a místností k odpočinku a zábalům po slatinných koupelích.
K léčení revmatických chorob, dny i jiných onemocnění sloužily slatinné lázně, masáže a dieta. Hlavní léčebnou procedurou byly slatinné koupele.
Dodnes můžeme spatřit uprostřed lázní starý, cihlový a poměrně vysoký komín, který je jako jediný pozůstatkem prvního lázeňského domu.
Již po čtyřech letech existence lázní se ukázalo, že Jan Veselý není schopen splácet své dluhy, které mu vznikly se založením lázní. V roce 1906 byl nucen v dražbě prodat lázně Občanské záložně. Finanční instituce vedla lázně vzorně, rozvoji lázní však nevěnovala příliš velkou pozornost.
 

Redakce FFN