Stát se dárcem a později tím zachránit lidský život zabere jen chvilku a prakticky to nebolí. Přitom se více než každý pátý Čech mylně domnívá, že je zákrok velmi bolestivý, jak ukázal výzkum agentury STEM/MARK. Registry dárců v Česku čítají lehce přes sto tisíc dobrovolníků, což je v porovnání s některými zahraničními zeměmi  stále málo. Z výzkumu rovněž vyplývá, že více než třetina Čechů (34 %) o dárcovství kostní dřeně zatím ani neuvažovala.

Facebook

Leukemie má mnoho tváří
Lidé v Česku také často netuší, kde všude může jejich kostní dřeň pomáhat. Nejznámější nemocí krve je leukemie, na kterou si spontánně vzpomene 71 % lidí. Leukemie však není jedno onemocnění. „Jedná se o celou skupinu onemocnění krvetvorby, která jsou charakterizována nekontrolovaným množením leukemických buněk, jež utlačují tvorbu zdravých buněk v kostní dřeni. Dnes dokážou lékaři rozeznat několik typů leukemií lišících se rychlostí rozvoje onemocnění, příznaky, prognózou i způsobem léčby. Část těchto leukemických onemocnění je plně léčitelná a pro některé pacienty je jedinou možností právě transplantace kostní dřeně,“ říká vedoucí lékařka ambulance Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze MUDr. Jacqueline Soukupová Maaloufová.

Modřina bez příčiny
Existují onemocnění, která mohou být předstupněm leukemie? 70 % Čechů si myslí, že ne, anebo neví. Taková onemocnění ale existují a jedním z nich je primární myelofibróza. Pro většinu naprosto neznámý pojem, pro některé součást každodenního života. U tohoto onemocnění nejprve organismus čelí nadprodukci krevních elementů. Postupně ale dochází k náhradě kostní dřeně vazivem, což vede k nedostatečné tvorbě krevních destiček, bílých i červených krvinek. Zodpovědnost za krvetvorbu přeberou játra a slezina, které však na tento velký úkol nestačí. Některé pacienty trápí „jen“ častá únava až letargie či náchylnost k infekcím, jindy to mohou být bez příčiny vznikající modřiny. I tak může vypadat onemocnění krve.

Stát se dárcem prakticky nebolí
K zařazení do registru dárců je potřeba kromě splnění vstupních kritérií jen běžný odběr krve. K vlastnímu darování kostní dřeně dochází až v případě, kdy je identifikována vhodná dvojice dárce – pacient. Pro darování kostní dřeně existují dva rovnocenné způsoby odběru a dárce si z nich může vybrat. V prvním případě je odebrána z oblasti lopaty kosti kyčelní (pánve) a zákrok se provádí v celkové anestezii. Odběr tak prakticky nebolí, trvá přibližně 45 minut a dárce je obvykle z nemocnice propuštěn den po výkonu. Následující týdny čeká dárce období rekonvalescence, kdy se mohou dostavit mírné bolesti a on by se měl šetřit. Druhý způsob představuje odběr kmenových krvetvorných buněk po předchozí stimulaci růstovými faktory pro bílé krvinky pomocí separátoru z periferní krve. Krev je z žíly vedena do přístroje, kde se z ní oddělují cirkulující kmenové buňky. Zbývající krev je dárci průběžně vracena zpět do krevního oběhu. Dárci stráví na odběrovém sále přibližně 4 hodiny, když vše probíhá bez problému, mohou jít v den odběru domů.

Redakce FFN

Zdroj dat: STEM/MARK