Když se řekne bzenecké víno, znalcům se odjakživa vybaví Ryzlink rýnský neboli Lipka, jak místní ryzlinku přezdívají. Oficiální historie tohoto vína se však píše od roku 1931. Tehdy si Leopold Skála, člen vinařského družstva, nechal zaregistrovat nejen název Bzenecká Lipka, ale také ikonickou etiketu. Tu pro něj navrhl Adolf Kašpar a etiketa pak několik desítek let zdobila lahve Bzenecké Lipky.

Facebook

Místo s unikátním geniem loci
Na bzeneckých vinicích, vysázených na posledních výběžcích Chřibů, se vínu dařilo už ve středověku. Již tehdy sudy bzeneckého putovaly na formanských vozech až daleko za Prahu. Jedna pověst dokonce vypráví o tom, jak kněžna Ludmila nechala na oslavu křtu svého syna Bořivoje přivézt právě bzenecké víno.
Nejstarší dochovaný záznam o bzeneckých vinicích se nachází v takzvané horenské knize a pochází z roku 1580. Zápisy uvedené ve zmíněné knize svědčí o tom, že již tehdy se víno pěstovalo na horách, tedy vinohradech, nesoucích jména jako Liščí hora, Novosady, Psí hora, Pohany, Maršálky, Grefty či hora Kněží, Prostřední, Horní nebo Zadní. Své vinice měli v Bzenci například Žerotínové i bouřlivák Petr Vok z Rožmberka, který si společně se svou manželkou Kateřinou z Ludanic plnými doušky užíval plodů svého vinohradu v Horní hoře. Tradice a kvalita přečkala staletí, a tak i současná vína společnosti Chateau Bzenec pochází kromě jiných také právě z těchto prastarých viničních tratí.

Odkud název Lipka pochází?
Vznik netradičního názvu vysvětluje mnoho pověstí a legend. Ta nejstarší z nich se váže k prastaré mohutné lípě, která měla několik kmenů a její živé pozůstatky můžete dodnes najít v parku bzeneckého zámku. Podle dochovaných pramenů byla už v roce 1604 považována za minimálně pět století starou. Lípa měla pro místní obyvatele velký význam. Aby neuschla, každý rok ji bzenečtí z velké úcty zalévali soudkem oleje. Také se traduje, že právě tento strom si pro svůj odpočinek vybral císař Rudolf II. na své cestě do Uher.

Víno, které voní po lípě
Jakou spojitost má tedy Bzenecká Lipka a památný strom? Říká se, že jedinečnost bzeneckého ryzlinku nejvýstižněji připomínala právě vůně oné mohutné kvetoucí koruny slovanské lípy. Bzenecká Lipka tak není jenom víno, ale je považována za součást místní kultury a vinařské historie. Proto si vinařství Chateau Bzenec, které tento ryzlink vyrábí, dalo za cíl vypátrat pravou historii a původní chuť Lipky. V roce 2008 tak tým odborníků pod vedením profesora Krause zahájil rozsáhlý výzkum na historické vinici Lysiny v obci Syrovín.
Odbornému týmu se podařilo najít celkem čtyři původní unikátní klony této odrůdy. Nejzajímavější z nich je Der Gelbe Riesling, jinak také Moselriesling. Pro tento druh Ryzlinku rýnského je charakteristická žlutá barva listů, která se objevuje brzy na podzim. Díky zářivě zbarveným listům jsou keře ve vinicích již z dálky rozeznatelné. Tento typ Ryzlinku rýnského je v oblasti Mosely považován za nejlepší, má nejvíce aromatických látek a zraje nejdříve.
V roce 2012 pak vinaři z Chateau Bzenec slavnostně vysázeli novou vinici, složenou pouze z původních klonů Bzenecké Lipky. Víno, které dlouhá desetiletí vábí svou jemnou chutí a lipovou vůní, se tak vrátilo ke svým kořenům. Díky tomu si dnes můžeme vychutnat ryzlink, který chutná stejně, jako když jej pili naši předci.
Ryzlink rýnský má na Bzenecku dlouholetou tradici. Kombinace unikátního složení půdy, nižšího množství srážek a dostatku sluneční svitu a umění zdejších vinařů vytváří ty nejlepší podmínky pro pěstování této odrůdy, která nese označení víno králů a král vín,“ říká Petr Ptáček, enolog Chateau Bzenec.

A jak Bzenecká Lipka chutná?
Lipka má zlatavou barvu a svěží medové tóny. Když si k ní přičichnete, omámí vás ona pověstná vůně prastaré lípy. Pečlivý výběr hroznů z viničních tratí v okolí Bzence umožňuje vznik vína s harmonickou polosuchou chutí, charakteristickou výhradně pro slováckou Lipku.
Každá Lipka je Ryzlink rýnský. Ale ne každý ryzlink je Lipka.

Redakce FFN