Takže ubytovat a pak honem poznávat krásy a zákoutí města, které je prý autentické, dynamické, inspirativní. A je to tak. Je tam toho tolik, že nevím, na co vše upozornit. Berlínská zeď. Samozřejmě. Braniborská brána. Památník obětem holokaustu. Televizní věž. Sednout na metro, jezdit sem tam, vstřebávat historii mísící se se současností a nebo si jen tak užívat. Všudypřítomné stavební jeřáby, buduje se a obnovuje. Kluby, muzea, galerie. Když už se pak člověk unaví, stačí sednout do nějaké kavárny nebo restaurace a odpočívat. Ale ani tohle si vybrat není jednoduché. Kuchyně z celého světa. Nebo třeba zajít na bleší trh. Jeden z největších a nejlepších, které jsem kdy viděla. Lidé obyčejní i neobyčejní, člověk se nesmí ničemu divit. Procházka podél řeky, Kreuzberg, uměla africká pláž, kterou provozují černoši, málo spánku, příjemná únava. Pár dní nestačí. Tohle vše je Berlín. Vlastně zdaleka ne vše. Musí se zažít na vlastní kůži!

Facebook

Fotogalerie k článku