Velký zájem veřejnosti o zdraví, tendence ke zlepšování chování s ohledem na zdraví a tendence k prohlubování znalostí o chorobách v laické veřejnosti kontrastují se znalostmi a hlavně postoji veřejnosti ke spánku.
Dochází ke zkracování spánku (dospělí i děti 1–1,5 hodiny za 100 let), posunování spánku do pozdější doby, narůstá nepravidelnost denního režimu, prohlubuje se rozdíl trvání spánku mezi všedním a volným dnem, narůstá spotřeba stimulujících látek a spaní za nepříhodných podmínek. Odpočinek a spánek zmizely z vzorců „optimálního chování“ lidí. Přitom zkrácení spánku má prokázaný neblahý vliv na kardiovaskulární systém, na metabolismus a na psychomotorickou výkonnost včetně schopnosti řídit motorová vozidla a správně se rozhodovat.

Facebook


Nejdůležitější okruhy nemocí a patologických stavů
 

  1. Nespavost
  2. Spánková deprivace (zkrácení trvání spánku)
  3. Poruchy dýchání související se spánkem (zejm. spánková apnoe)
  4. Syndrom neklidných nohou
  5. Nadměrná denní spavost
  6. Parasomnie (např. náměsíčnost, porucha chování v REM spánku a další)

Evropský den narkolepsie
Narkolepsie patří mezi vzácná onemocnění, je však často poddiagnostikována a tedy i neléčena. Projevuje se opakovanými stavy krátkodobého imperativního denního spánku, častým projevem je i kataplexie – záchvatová ztráta svalového tonu v důsledku emotivního prožitku (smích, radost, zlost, překvapení apod.). Součástí klinického obrazu je i neklidný noční spánek spojený s četnými bizarními a velmi živými sny a dalšími stavy disociovaného spánku jako jsou spánková obrna a hypnagogické halucinace. Onemocnění se často kombinuje i s dalšími poruchami nočního spánku, jejichž četnost narůstá s věkem. Jde zejména o syndrom spánkové apnoe, poruchu chování vázanou na REM spánek, periodické pohyby končetin a syndrom neklidných nohou.
Vzhledem k závažnému průběhu je onemocnění už 3. rokem medializováno formou Evropského dne narkolepsie. I v letošním roce bude uspořádáno přednáškové odpoledne společně s pacientským sdružením Diagnóza narkolepsie v kině MAT (Karlovo náměstí 19, 120 00  Praha 2, dne 2. 4. 2012).

Klinický výzkum onemocnění začalo před šedesáti lety
Stalo se na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN. Pozornost je zaměřena na průběh onemocnění, rozdíly v klinickém obrazu mezi dětskými a dospělými pacienty a ve spolupráci se Stanfordskou universitou v USA i na imunogenetické příčiny vzniku choroby. V posledních letech je velice diskutována úloha streptokokové i jiné infekce, sezónních vlivů i  možnost vzniku onemocnění po očkování proti prasečí chřipce. Prokázána byla i nepochybná genetická predispozice.

Nebezpečné a násilné chování ve spánku
Nebezpečnému a násilnému chování ve spánku byla dosud věnována pouze malá pozornost, ačkoliv může být důsledkem řady spánkových onemocnění. Toto chování se podle evropských epidemiologických studií vyskytuje u 1,6–2,1 % dospělé populace. Zahrnuje násilí verbální, fyzické a sexuální se širokou škálou projevů od jednoduchých pohybů odpovídajících právě probíhajícímu snu až po komplexní činnosti vedoucí k těžkým poraněním či k úmrtí, které mají závažné medicínsko-právní důsledky. Nebezpečné chování může být namířeno proti vlastní osobě spícího, proti jiným osobám či objektům. Spící si tohoto chování není vědom a při ranním probuzení má na událost kompletní amnézii.

Iva Burianová

Zdroj: Tisková konference 1. LF UK a VFN Praha

Mluvčí MUDr. Jitka Bušková, PhD., prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.