Od roku 2009 probíhal ve VFN grantový projekt Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví (IGA MZ) č. NS/9770-4/2008. Projekt přinesl některé klíčové poznatky, které vyžadují bezprostřední přenos do lékařské praxe, ale mají i významný dopad s ohledem na nutnost zvýšené popularizace problému.

Facebook

Česká republika se pyšní propracovaným systémem kardiovaskulární péče
Po celé ČR je strategicky rozmístěno celkem 21 kardiovaskulárních center, která zajišťují péči o nemocné s akutním infarktem myokardu. Cílem center je, aby se nemocní s tímto onemocněním dostávali co nejdříve do katetrizačních laboratoří, kde jim je poskytnuta moderní léčba – zprůchodnění uzavřené věnčité tepny tzv. přímou angioplastikou. Tato terapie je vysoce účinná a, pokud je poskytnuta včas, dokáže zabránit neblahým komplikacím infarktu, jak v akutním, tak v chronickém stádiu.
Náš projekt zaměřený na mladé nemocné (muže do 45 let a ženy do 50 let), u kterých došlo k infarktu, ukázal, že systém funguje bezchybně a ve shodě s celostátními daty je více než 95% nemocných ošetřeno touto technikou. Avšak bližší pohled je alarmující, celá polovina nemocných se dostala do katetrizační laboratoře více než 9 hodin od vzniku bolestí, tedy v době, kdy takové ošetření již nepřináší zásadnější prospěch a většina nevratného poškození srdce již nastala.

Hlavní příčiny neutěšeného stavu
Jsou jak na straně nemocných, tak ale bohužel i na straně mnohých lékařů. U nemocných jde především o podcenění problému – pacienti čekají, že bolest sama pomine a k lékaři přicházejí opožděně. Zde je třeba zásadně zlepšit informovanost naší populace v tom smyslu, že infarkt může postihnout i velmi mladé pacienty (našemu nejmladšímu nemocnému nebylo ani 26 let). Stejně je tomu bohužel i u některých lékařů, kteří potíže mladých připisují spíše bolestem zad či žaludku a na akutní infarkt pomyslí až ve druhé řadě. I zde tedy máme rezervy, které je nutno využít.

Společenská rizika
Dalším zjištěním našeho projektu je především nalezení některých společných rizik, která jsou s akutním infarktem v mladém věku spojena. Tím hlavním je souběh rodinné zátěže (dvě třetiny nemocným měli mezi rodiči či sourozenci někoho, kdo infarkt nebo mozkovou příhodu prodělal) a přes 90% z nich byli aktivní kuřáci. Téměř třikrát více jsou ohroženi muži.
Jasné poselství tedy zní, že ti, kdo mají mezi blízkými pacienty po infarktu, by měli kouření rychle zanechat, případně vyhledat odbornou pomoc pro odvykání kouření. Mimo aktivní kouření se však i v naší studii ukázal opět význam i pasivní expozici tabákovému kouři, která je v tomto směru vysoce škodlivá. Bohužel, u některých našich nemocných byl infarkt vyvolán požitím drog (pervitin, kokain, ale i marihuana).

Spouštěcí impulsy onemocnění
Zásadním významem pro lékařskou péči o naše nemocné je zjištění, že řada mladých nemocných, kteří prodělají infarkt mladí, má nějaké vyvolávající onemocnění. Nejčastěji se spouštěcím mechanismem příhody ukázala zánětlivá horečnatá onemocnění (virózy, angíny). Někteří nemocní ale měli revmatická onemocnění nebo celiakii. Významné se ukázaly rovněž vrozené poruchy krevní srážlivosti. Na ty jsou lékaři zvyklí myslet hlavně u onemocnění žilní trombózou, u onemocnění tepen – tedy například u infarktů - byly tyto faktory dosud podceňovány.

Laboratorní ukazatele důležité pro hodnocení rizik pacientů
Během projektu jsme zkoumali i to, jaké laboratorní ukazatele mohou být pro hodnocení rizika našich nemocných významné. Kromě tradičních faktorů jsme nalezli například významný vliv tzv. oxidativního stresu. Hodnotili jsme i význam některých nových vyšetřovacích metod, které stanovují změny cévní stěny, její poddajnosti a funkce. Tyto metody by do budoucna mohly u vybraných nemocných hrát roli při zavedení preventivní léčby.
V neposlední řadě jsme se zaměřili i na posouzení toho, jak jsou mladí nemocí po infarktu léčeni. Zjistili jsme, že jejich léčba se sice neliší od celostátního průměru, ale řada léků je podávána v nedostatečných dávkách a kontrola jejich rizikových faktorů je pak často nedostatečná. Zjistili jsme sice, že kvalita života u mladých, kteří prodělali infarkt, je velmi dobrá, to však nemusí znamenat, že jejich riziko opakované příhody je nízké.

Zdroj: tisková konference 1. LF UK a VFN, přednáška Prof. MUDr. Aleše Linharta, DrSc., přednosty II. interní kliniky VFN a 1. LF UK

Zdroj foto: www.cas.sk