„Nové angiolinky jsou vybaveny nejmodernější technologií, která poskytuje velmi přesné zobrazení srdečních i dalších velkých tepen. To napomáhá jak k přesnější diagnóze chorob koronárních tepen a srdce, tak ke zvýšení kvality a bezpečnosti prováděných intervenčních zákroků,“ říká primář Kardiologického oddělení Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC. Na Homolce projde tímto vyšetřením (koronární angiografií) ročně v průměru tři tisíce pacientů, přičemž se zhruba třetina z nich podrobí následně i samotnému léčebnému zákroku (koronární angioplastice). Angiolinky se využívají také při léčbě vrozených i získaných srdečních vad.
Kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtnosti na celém světě. Česká republika není výjimkou. V roce 2010 zemřelo v jejich důsledku téměř padesátčtyři tisíc lidí, což představuje 50,2 procent všech úmrtí. V České republice ročně onemocní zhruba 830 000 lidí některou z forem ICHS, z toho přibližně 87 000 lidí prodělá akutní infarkt srdečního svalu, tedy jednu z akutních forem ICHS.

Facebook

Ischemická choroba srdeční (ICHS)
Srdeční sval (myokard) potřebuje neustálý dostatečný přísun kyslíku a živin. Za normálních okolností srdce vyživují srdeční (koronární) tepny. Pokud se tyto tepny zúží nebo dokonce úplně uzavřou, dochází k nedokrvení (ischemii) srdečního svalu, tedy ischemii myokardu (ischemická choroba srdeční). Projevy onemocnění jsou různé - od bezpříznakové ICHS, přes přechodnou ischémii (obvykle se projevující anginou pectoris – bolestí na hrudníku), odumření srdeční svaloviny (infarkt myokardu) až po srdeční selhání a náhlou smrt.  Nejčastější příčinou poškození koronárních tepen je aterosklerózatedy zúžení a ucpání tepen aterosklerotickými pláty.

Léčba ICHS

1.Farmakologická  - choroba se léčí podáváním farmak, a to zejména léků proti srážení krve, betablokátorů, léků snižujících cholesterol a pro kontrolu příznaků anginy pectoris nitroglycerinových preparátů či antagonistů kalcia.
2. Revaskularizační  - nefunkční úseky tepen se rekonstruují nebo nahrazují tak, aby jimi mohla opět normálně proudit krev. To se provádí buď koronární angioplastikou nebo bypassovou operací.      

a) koronární angioplastika
Kardiolog roztáhne zúžené cévy speciálními balónky a poté je většinou vyztuží. Do   postižené cévy zavede vpichem přes tepnu v zápěstí nebo v třísle tenký vodič, po němž do místa zúžení tepny zasunuje balónkový katetr. V nenaplněném stavu ho umístí do zúženého  místa. Balónek se pak postupně rozepíná do velikosti 1,5 – 5 milimetrů. Po roztažení zúžené tepny se balónek odstraní a do tohoto místa se většinou zavede jemná kovová výztuž, tedy sten.

b) bypassová operace (aortokoronární rekonstrukce)
Provádí ji kardiochirurg. Jde zjednodušeně řečeno o vytvoření spojky, tedy jakési objížďky mezi aortou a srdečním svalem, jíž se přemostí zúžené místo v koronární tepně. K jejímu vytvoření se nejčastěji používá povrchová žíla odejmutá z dolní končetiny, nebo prsní tepna či tepna z předloktí. Zákroky se provádějí Na Homolce jako na jediném pracoviště v ČR i pomocí chirurgického robota.

Nové angiografické RTG přístroje
Ateroskleróza koronárních tepen se dá nejlépe odhalit koronární angiografií. Je to invazivní vyšetření, při němž se do srdečních tepen vstříkne pomocí katetru kontrastní látka.
Katetr se do tepny zavádí dnes ve většině případů jen z malého vpichu do tepny v zápěstí (dříve se obvykle zaváděl přes tříslo). Kontrastní látka umožní zobrazit rentgenovými paprsky průtok krve touto oblastí. Na tepnách tak lze odhalit zúženiny (stenózy), jimiž krev s kontrastní látkou protéká pomaleji, obtížněji, nebo vůbec ne. Pokud tam významné stenózy jsou, mohou kardiologové hned přistoupit k léčbě – tedy roztáhnout zúženiny balónkem a vyztužit je stentem.
„Nové angiolinky nám poskytují mnohem přesnější obraz, než jsme měli k dispozici u starších, dnes již vyřazených typů. Mnohem lépe jsme schopni stanovit, zda jsou stenózy v tepnách významné – jinými slovy, zda je máme léčit, a pokud ano, tak jakou máme zvolit strategii léčby,“ připomíná vedoucí lékař Invazivní kardiologie doc. MUDr. Martin Mates, CSc. Součástí nových přístrojů je i intravaskulární ultrazvuk. Do cévy je tedy možné zavést přímo ultrazvukovou sondu. „Dostaneme tak informace o stavbě cévy, můžeme zjistit, jaká její část je zvápenatělá, jak silný je aterosklerotický plát. Dále pomocí metody, která se nazývá virtuální histologie, se můžeme pokusit odhadnout, jak se bude plát chovat do budoucna – tedy zda má tendenci prasknout a zda na něm může vzniknout trombus,“ říká docent Mates.
Dalším zpřesněním je možnost měření takzvané frakční průtokové rezervy. Do cévy se zavede tenký drát s tlakovým čidlem a měří se tlaky před a za stenózou. Podle výsledků se dá přesně zjistit, zda je nutné stenózu léčit či ne.

Nejnovějším trendem je srdeční katetrizace bez nutnosti hospitalizace Nemocnice Na Homolce proto nově vybudovala stacionář, v němž budou umístěni pacienti po provedené katetrizaci. 
Nákup angiolinek, které nahradily staré a opotřebované přístroje, byl financován v rámci projektu Přístrojové vybavení Komplexního kardiovaskulárního centra z Integrovaného operačního programu Evropského fondu pro regionální rozvoj. Přístroje včetně síťového serveru pro digitalizaci, archivaci a distribuci dokumentace v reálném čase stály zhruba 52,3 milionu korun, příspěvek Evropské unie činil 31,3 milionu korun. Projekt byl zahájen začátkem 2010 a první pacient vyšetřen v prosinci 2011.

Kardiocentrum Nemocnice Na Homolce
Kardiocentrum Nemocnice Na Homolce je třetím největším centrem svého druhu v ČR. Pro léčbu kardiovaskulárního onemocnění jsou zde všechny dostupné moderní vyšetřovací metody a široké spektrum léčebných postupů odpovídajících současné moderní světové medicíně. Léčí se zde onemocnění jako infarkt myokardu, poruchy srdečního rytmu, srdeční selhání, chlopenní vady, vrozené srdeční vady, infekční a zánětlivá onemocnění srdce, nádory srdce, plicní embolie, disekce aorty.
Pro řadu onemocnění jsou zde vytvořena specializovaná centra - například centrum pro léčbu pokročilého srdečního selhání či pro léčbu vrozených srdečních vad v dospělosti. Provádějí se zde také náročné otevřené operace srdce a cév u pacientů, a to s použitím vysoce sofistikovaných nejmodernějších technologií, stejně jako řada katetrizačních a tzv. minimálně invazivních zákroků na srdci či cévách, které významně snižují zátěž organismu pacienta a navrací ho pohodlněji do běžného života.
Nemocnice jako první v České republice začala využívat pro operace srdce robotický systém da Vinci v roce 2007 a dosud je jediným pracovištěm, kde se srdce pomocí robota operuje.

Jarmila Štursová

Zdroj: Tisková konference Nemocnice Na Homolce

 

 

Fotogalerie k článku