„V posledním desetiletí významně roste počet pacientů s onemocněním srdce a cév, což je dáno jak stárnutím populace, tak rozvojem diagnostických zobrazovacích metod, takže tato onemocnění jsou včas indikována u lidí, především těch mladších, kteří dříve na tato onemocnění náhle umírali,“ vysvětluje přednosta Kardiocentra Nemocnice Na Homolce MUDr. Štěpán Černý CSc., MBA.

Facebook

Češi umírají nejvíce na nemoci srdce a cév
Kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtnosti na celém světě. Je to zabiják populace – každý rok mají na svědomí zhruba 4,5 milionu Evropanů. V roce 2010 stály život téměř 54 tisíc Čechů, což představovalo 50,2 procenta všech úmrtí v Česku. Léčba kardiovaskulárních onemocnění rovněž odčerpává ze zdravotnického systému nejvíc peněz. Odborníci na celém světě tedy hledají možnosti, jak co nejúčinněji i co nejhospodárněji pacienta léčit. A právě zákroky na srdci a cévách prováděné kombinací katetrizačních a chirurgických metod na hybridním operačním sále jsou považovány za nejlepší cestu, jak se s těmito onemocněními vypořádat.   

Efektivní léčba
Zákroky na hybridním operačním sále jsou nejen efektivní – krátí čas potřebný na léčení pacienta – ale z medicínského hlediska mají řadu výhod. „Pacient je méně zatěžován, protože namísto dvou operací absolvuje jen jednu, zmenšuje se riziko pooperačních komplikací, například infekcí, a v některých případech je operace na hybridním sále pro pacienta jediným vhodným postupem, protože zavádět některé moderní výztuže tepen bez specializovaného a vysoce kvalitního rentgenu je pro pacienta rizikové,“ vysvětluje primář Oddělení cévní chirurgie Kardiocentra Nemocnice Na Homolce doc. MUDr. Petr Štádler, Ph.D.
Léčba pacientů na hybridních sálech může také podle Petra Štádlera přinést úspory zdravotnímu systému. „Pokud bude systém DRG, který je nyní do českého zdravotnictví zaváděn, nastaven odpovídajícím způsobem, mohou se náklady na pacienty operované na hybridních sálech snížit, protože namísto dvou časově oddělených operací je prováděna jen jedna,“ říká doc. Štádler.

Co to je hybridní sál
Kardiovaskulární choroby se léčí v zásadě třemi způsoby: medikamentózně, katetrizačně (intervenčně) nebo chirurgicky. „Katetrizační i chirurgické metody mají svoje výhody a nevýhody, a proto se v mnoha případech jeví jako nejoptimálnější řešení kombinace obou. Pro provádění těchto výkonů jsou určeny kardiovaskulární hybridní sály, které jsou vybaveny kvalitním rentgenovým přístrojem a chirurgickým operačním stolem,“ vysvětluje přednosta Kardiocentra Nemocnice Na Homolce MUDr. Štěpán Černý CSc., MBA.
Katetrizační metoda spočívá v tom, že se pacientovi pomocí katetru pod kontrolou rentgenu zavádějí do cév balónky či trubičky na roztažení, případně vyztužení cév. Výhodou je šetrný přístup vpichem přes cévu v třísle nebo v ruce. „Tento způsob je však limitovaný, nedají se jím opravit všechny defekty kardiovaskulárního systému. Například oprava či výměna chlopní, vytvoření bypassu, náhrada cévy – to jsou výkony, které už musí provádět chirurg při otevřené operaci, “ říká přednosta Černý.                 
V řadě případů lze oba způsoby léčby zkombinovat a vybrat právě to, co je pro konkrétního pacienta výhodnější. To znamená, že část operace provede kardiochirurg či cévní chirurg a další část intervenční kardiolog.
Pro tento typ zákroků jsou potřebné hybridní sály umožňující jak katetrizační zákrok, tak i mnohem náročnější chirurgický výkon. Takový sál musí být vybaven kvalitním zobrazovacím přístrojem, tedy rentgenem, a chirurgickým zázemím. To představuje sterilní prostředí, chirurgické filtry, klimatizaci a světlo určené pro operační sály, prostor pro zavedení mimotělního oběhu, komfortní prostředí pro anesteziology. Trend hybridních operačních sálů se uplatňuje ve světě zhruba posledních deset let, v České republice je těchto pracovišť zatím jen několik (Nemocnice Na Homolce, IKEM, Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno).   
„Smyslem moderních postupů je, aby například pacient, kterého přivezou s akutní rupturou (prasknutím) aorty, nemusel být převážen nejdříve někam na rentgen a až poté na operační sál, ale aby mohl být vyšetřen rovnou na operačním stole a hned ho odoperoval chirurg, který podle nálezu zvolí otevřený nebo katetrizační postup. Poté mu kardiolog, je – li to potřeba, může zavést katetrem do srdeční tepny stent,“ shoduje se přednosta Černý i doc. Štádler.  Prim. Černý dále dodává, že kombinovaný výkon se může například používat pro zavádění chlopně přes srdeční hrot, implantaci stentu do méně přístupných míst v cévách i pro některé výkony odstraňující arytmii srdce.

Iva Burianová

www.homolka.cz

 

Fotogalerie k článku