Zemské víno nebo víno s přívlastkem, co to znamená?
Kreativitě se na poli grafiky meze nekladou, zároveň je ale nutné respektovat nařízení právních předpisů. Podle nich musí etiketa obsahovat několik povinných údajů, ze kterých lze vyčíst charakteristiku vína. Dobré je rozumět například pojmům víno, zemské víno, jakostní víno a víno s přívlastkem, které označují kvalitativní zařazení vína. To se mimo jiných ukazatelů odvíjí od cukernatosti hroznů neboli množství cukru v bobulích při sklizni. Cukernatost se zvyšuje s vyzrálostí hroznů.

Facebook

Mnozí považují právě toto tzv. jakostní zařazení za hlavní ukazatel kvality
Nejvyšší kategorií vín v ČR jsou vína s přívlastkem, na druhé straně je pouhé označení „víno“. U každé kategorie má výrobce jiná práva a povinnosti. „Zemská vína musí splňovat podmínku vyzrálosti hroznů, a hlavně původ z Čech nebo Moravy. Jakostní vína jsou vyrobená z vyzrálejších hroznů a při výběru se můžete soustředit na preferovanou odrůdu, například Ryzlink rýnský, Frankovka, Sauvignon, Chardonnay a mnoho dalších. Přívlastková vína mají navíc i dodatečné označení, které vypovídá o stupni cukernatosti hroznů v době sklizně – tedy vysoké kvalitě hroznů,“ říká ředitel Habánských sklepů Josef Svoboda.

  • Víno – nejnižší kategorie vín, může být vyrobeno z hroznů ze kterékoliv země EU.
  • Zemské víno – mimo geografického označení, které může být uvedeno na etiketě (české zemské víno, moravské zemské víno), může být označeno odrůdou, ročníkem a názvem obce, odkud pochází.
  • Víno jakostní – jeho původ i kvalita byla ověřena státním orgánem (SZPI). Hrozny mohou pocházet pouze z vinic vhodných pro získávání jakostního vína. Etiketa může kromě označení odrůdy a oblasti obsahovat název podoblasti, vinařské obce a viniční trati.
  • Víno s přívlastkem – pro výrobu i značení platí stejné podmínky jako u jakostního vína. Mezi základní požadavky patří stanovená cukernatost hroznů, absence dodatečných přísad včetně sladidel a použití hroznů maximálně tří různých odrůd. Tato kategorie se dále dělí na vína kabinetní, pozdní sběr, výběr hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové víno a slámové víno.

Suché, nebo sladké
Při prvním ochutnání ve víně cítíme buď sladkost, nebo kyselinky. O tom rozhoduje množství zbytkového cukru – tedy zbytku cukru, který nebyl spotřebován kvasinkami při kvasném procesu. Nejméně cukru je ve vínech suchých. Ta bývají svěží, vhodná k běžnému pití a jídlu. Obsah cukru se pak dále zvyšuje s označeními polosuché, polosladké a sladké. Sladká vína jsou skvělá k dezertům nebo speciálním příležitostem.

Jaká byla cesta vína
Na každé lahvi najdete informace o původu vína. Ze spojení „víno z…“ a dalších podobných výrazů se dozvíte, odkud dané víno pochází – kde byly hrozny sklizeny a zpracovány. Na etiketě jsou uvedeny dále informace o stáčírně nebo o výrobci („plněno v…“, „plněno pro…“, „výrobce“, „vyrobeno v…“).

Co zajímá spotřebitele
Tím nejběžnějším a pro většinu konzumentů nejdůležitějším údajem je odrůda. Každá má své jedinečné vlastnosti. V Česku se nejčastěji pěstuje Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a vlašský, dále Svatovavřinecké a Frankovka. Vedle těchto ale i Sauvignon, Tramín červený, Modrý Portugal, ale i celá řada dalších.
Vedle odrůdy se na vinětách často objevuje i ročník, který také může prozradit hodně o charakteru vína. Mladé ročníky naznačují vína svěží. Starší ročníky jsou pak plnějšími, komplexnějšími a chuťově vyzrálejšími víny. Nicméně neplatí, že každé víno je vhodné pro archivaci a že každé starší víno musí být nutně lepší. „Ročník se uvádí především na přívlastkových vínech. Většina jakostních vín nemá ročník uveden, ale to není v této kategorii vín neobvyklé,“ říká Josef Svoboda.

Redakce FFN