Káva se tedy s požehnáním papeže vydala na dobyvatelské tažení Evropou. Nejprve ji začali pít korunované hlavy. Ludvík XIV, král slunce, si rád nechával servírovat kávu v exotickém prostředí. Madam Pompadour, jeho dlouholetá milenka, prý schválně za tímto účelem angažovala Núbijčanky s odhalenými ňadry.
Za pití kávy se také přimlouvala Marie Terezie, arcivévodkyně rakouská, královna maďarská a česká. V roce 1750 ukončila dlouhotrvající spor o privilegia mezi lihovarnickým a kavárenským cechem. Zkrátka rozhodla, že oba cechy směly nalévat kávu i kořalku – ona sama totiž byla nakloněna obojímu.

Facebook

Historka o Napoleonovi
Když jednou cestoval po kraji, zlomilo se mu kolo u kočáru. Císař se procházel uličkami malé vesničky, aby zahnal nudu při nucené přestávce. Náhle se zastavil před kostelem, když ucítil vůni čerstvé pražené kávy. Vběhl do farské kuchyně a přistihl faráře, jak na ohni pražil zrnka kávy. Na příkrou Napoleonovu otázku, co že to tam provádí, farář lstivě odpověděl: „Ale vznešenosti, to jsou přece zakázaná zrnka. Musí se zničit.“
Napoleon se zašklebil a nechal ho být. Není známo, zda si nakonec dal šálek kávy, než mohl jet dál. Je to pravděpodobné, protože podle všeho velký vojevůdce kávu miloval.

Ludwig van Beethoven, Alexander Dumas a Voltaire
Hudební skladatel prý pečlivě dbal na přípravu své kávy. Považoval za důležité, aby se na jeden šálek použilo přesně šedesát rozemletých zrnek kávy. 
Voltaire, stálý host v pařížské kavárně Procope, sedával u malého mramorového stolku a psal. Přitom zkonzumoval denně padesát šálků kávy.
Romanopisec Alexandre Dumas se kávou nechal inspirovat při psaní dobrodružství tří mušketýrů. Jeden jeho současník vzpomíná: „Sám dohlížel na přípravu kávy. Používal přitom tři druhy: Bourbon, Matinique a Mokka.  Sám jsem ho několikrát doprovázel na jeho cestách za nákupem znamenitých druhů. Takovou výpravou křížem krážem celou Paříží strávil i půl dne.“

Honoré de Balzac patřil také ke známým milovníkům kávy
Své knihy psal často v noci a kávou povzbuzoval svou bdělost. Účinek lahodného nápoje přirovnával k armádě: „Káva stéká do žaludku, vše se začíná hýbat, myšlenky se dávají do pohybu jako vojenské prapory Velké armády na bojišti a pak začne bitva. Vzpomínky dostávají útočný krok; lehká kavalérie přirovnání přechází do velkolepého cvalu; artilerie logiky se blíží se svým vozatajstvem a nábojnicemi; záblesky ducha přicházejí jako střelci;  určí se postavy a papír už je popsaný.“

Iva Burianová

www.jihlavanka.cz

Foto: www.kavadoma.cz