Materiál na plovoucí podlahu vybíráme podle provozu a zátěže místnosti. Naprostá většina plovoucích podlah je buď dřevěná či laminátová, existují také podlahy korkové. Dřevěné podlahy jsou teplejší, ale příliš se nehodí do kuchyní, koupelen a dalších místností s vyšším provozem, jsou totiž choulostivější než podlahy laminátové a také složitější na údržbu.

Laminátové podlahy pořídíme v mnoha různých designech
Hlavní výhodou lamina je dlouhá životnost, široké možnosti použití a příznivější cena než v případě dřevěných podlah. Pokud se rozhodneme pro laminátovou plovoucí podlahu, řídíme se při výběru číselnou klasifikací. Ta podlahy dělí do tříd podle zátěže a typu podlahy (pro bytové použití 21, 22 a 23). Čím vyšší číslo, tím vyšší odolnost.
Plovoucí podlaha dostala svůj název od způsobu pokládky. Není totiž nijak připevněna k žádné ze stěn, ani k podkladu. Existují dva typy plovoucích podlah – lepené, které se lepí v drážkách jedna ke druhé, a zámkové, při jejichž instalaci se lepidlo nepoužívá a dnes v nabídce firem převažují. Podlahové desky do sebe pouze zapadají díky systému zámků, které jsou vyfrézovány do hran lamel. Pokládka je velmi snadná, což oceníme nejen při pokládání nové podlahy, ale i pokud potřebujeme vyměnit pouze jeden poškozený podlahový díl.

Facebook

Postup:
1/ Naprosto rovný podklad je při pokládce plovoucí podlahy nutností, rozdíl v nerovnosti by neměl být vyšší než 3 mm na 2 m2 podlahy. Nerovnosti můžeme vyrovnat samonivelační stěrkou. Dále je třeba, aby podklad byl již úplně vyschlý (tj. má max. 2 % vlhkosti), jinak hrozí riziko tvorby boulí. Podlahu před pokládkou vyluxujeme, abychom ji zbavili všech kamínků, prachu a ostatních nečistot.

2/ Na podklad před samotnou pokládkou desek umístíme polyetylenovou folii proti vzlínající vlhkosti. Následně položíme izolaci proti kročejovému hluku. Ta navíc dorovnává mírné nerovnosti až do 3 mm a pruží, čímž změkčuje nášlap. Jednotlivé pruhy izolace k sobě klademe na sraz, nikoliv přes sebe a zabezpečíme proti pohybu lepicí páskou.

3/ Lamely do sebe napojujeme přes zámek na delší straně. Lamelu mírně nadzvedneme, nasadíme do zámku a položíme. Desky nepokládáme až úplně ke stěnám místnosti, po celém odvodu necháme zhruba 10 – 15 mm mezeru. Tím předejdeme vyboulení podlahy, pokud by se působením vnějších vlivů roztáhla. Dosáhneme toho tak, že mezi podlahu a stěny vložíme malé klíny, které nám tuto potřebnou vůli zajistí.

4/ Každou lamelu je třeba doklepnout paličkou nebo kladívkem. Tím se zámek i bez lepidla pevně spojí. Na lamelu rozhodně netlačíme seshora, mohla by se tím poničit. Tímto způsobem pokračujeme až ke konci řady.

5/ Poslední lamelu v řadě je třeba většinou zkrátit, většinou délka lamely přesně neodpovídá zbývajícímu místu. Přesnou velikost naměříme metrem, ale nesmíme zapomenout na nutnou dilatační spáru.

6/ Desky můžeme řezat buď speciální řezačkou, nebo přímočarou pilou. Není třeba si pořizovat vlastní, lze si ji i na potřebnou dobu zapůjčit. Při nákupu veškerého materiálu musíme počítat kvůli ořezům s rezervou 10 až 15 % na každou místnost, velikost rezervy se ale liší podle složitosti půdorysu.

7/ Lamelu opatrně dorazíme do čelního zámkového spoje za pomoci montážní páky. Po položení celé podlahy odstraníme všechny klínky. Podlaha se srovná a díky dilatační spáře pracuje podle vlhkosti v místnosti.

8/ Na závěr položíme lišty, které přilepíme nebo upevníme pomocí příchytkových spon. Rohy řešíme seříznutím, nebo použijeme krycí plastový roh. Lišty neplní pouze funkci estetickou, ale také praktickou – kryjí totiž dilatační spáru u zdi. Proto lemovací lišty připevňujeme pouze ke stěně a nikdy k podlaze.

9/ Hotovou plovoucí podlahu ošetříme podle pokynů výrobce. Řádná údržba podlahy je důležitá, pouze při správné péči nám vydrží léta. K úklidu používáme speciální přípravky pro plovoucí podlahy a řídíme se pravidlem, že čím méně vody, tím lépe.

Zdroj: www.obi.cz

 

 

 

Fotogalerie k článku