Jedna z pltnických flotil brázdí řeku Dunajec na Oravě, druhá, a tu jsem si vybrala, vozí turisty po o poznání divočejším Váhu. Prvním zastavením je gazdovský dom Prvej pltníckej a raftingovej spoločnosti zařízený v tradičním stylu. Tady si turisté koupí vstupenky, případně občerstvení, nastoupí do mikrobusu a odjedou do přístaviště, tedy přesně řečeno na pltisko vzdálené asi 7 km od Strečna. Nastoupí, usadí se na dřevěné lavičky a vyrazí po řece směr Martin.

Facebook

Začátky pltnictví na nejdelší slovenské řece sahají do 11. století
Byly doby, kdy řeka Váh byla jedinou dopravní cestou při plavbách na sever i jih Slovenska a dnes přírodou oplývající strečenský průsmyk byl pro pltníky dost velkým soustem, v prudkých partiích řeky mnohdy prožívali velké dobrodružství a obavy ze ztráty nákladu, kterým bývalo nejčastěji dřevo. Průsmyk je poměrně hluboký a nástrahy přírody Malé Fatry mohou často překvapit. Nejobávanějším místem býval úsek řeky pod Strečnem.
Plavbě vévodí kromě hradu Strečno také hrad Starhrad. Z pltí si je mohou turisté prohlížet doslova ze všech stran, skoro jako v technologii 3D. Pltě se prý plavily z Liptova až do Dunaje a, co je skoro neuvěřitelné, dále až do Černého moře. Až koncem 19. a začátkem 20. století je nahradila pltě železnice. Dnes už jsou pltě na Váhu výhradně turistickou atrakcí, kterou rok co rok vyzkouší stovky návštěvníků.  Během sedmikilometrové plavby, která se může protáhnout až na víc než hodinu, se od pltníků v místních krojích spousty informací dosud neznámých o místní kultuře, historii, přírodě i technických unikátech, ke kterým patří všechny mosty, pod kterými pltě proplouvají.

Hrad Strečno, atraktivní cíl
Ať jedete od Žiliny nebo od Martina, vždycky narazíte na odbočku, která vás na Strečno dovede, a parkoviště je přímo pod hradem. Přijet můžete i vlakem. Ze železniční zastávky Strečno v obci Nezbudská Lúčka se vydáte proti proudu Váhu ke křížení žluté a červené značky, dále přes Váh po lávce, nebo přívozem a  pak vzhůru dolinou na hrad.
Hrad díky své poloze odjakživa chránil mýtnou silnici kolem Váhu. Existuje od přelomu 13. a 14. století a první písemná zmínka pochází z roku 1321. Stojí na levém břehu Váhu na strmé vápencové skále ve výšce asi 420  m n.m.

Redakce FFN

Fotogalerie k článku