Facebook

Vitamin D dokáže lidské tělo vytvořit v letních měsících s pomocí slunečního záření. V zimním období je však náš organismus odkázán na jeho příjem většinou pouze z jeho potravinových zdrojů. Vhodným zdrojem vitaminu D jsou mimo jiné mléko a mléčné výrobky.

Studie Společnosti pro výživu při Fakultní nemocnici Motol z let 2007 až 2018 ukázaly, že příjem vitaminu D je nízký prakticky ve všech věkových skupinách. „Řešením může být přiměřené vystavování slunečnímu záření v létě a v zimním období vyšší konzumace přirozených zdrojů vitaminu D, nebo o tento vitamin obohaceného mléka či mléčných výrobků,“ vysvětluje MUDr. Petr Tláskal, CSc. z Fakultní nemocnice Motol. S nedostatkem příjmu vitaminu D se ovšem nepotýkají jenom Češi. Tento problém řeší i ostatní země v Evropské unii. Výjimkou jsou pouze severské státy – Norsko, Švédsko, Finsko – a to díky vysoké spotřebě mořských ryb.

Vitamin D je pro fyziologické funkce člověka naprosto nenahraditelný. Vedle dobře známé úlohy v novotvorbě kostní hmoty, zasahuje do obranných reakcí a má řadu dalších metabolických aktivit. „Zvláště v zimním období, kdy slunečních dnů je opravdu poskromnu, je velice důležité zvýšit přísun vitaminu D ve stravě. Velmi vydatným zdrojem je mléčný tuk, který používáme v podobě másla, smetany a je přítomen také v plnotučném mléce. Lze tedy jednoznačně doporučit, aby v zimním a chladném období děti, ale i dospělí měli ve své stravě mléčné produkty zařazeny v dostatečné míře,“ vysvětluje imunolog prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Vitamin D je nezbytný pro tzv. homeostatické regulace obranného zánětu. „Je zapotřebí, aby intenzita zánětu odpovídala závažnosti podnětu. Musíme zabránit přemrštění obranné reakci. Přesně k tomu slouží dostatečná hladina vitaminu D. Lze s jistotou tvrdit, že během chladných měsíců je potřeba vitaminu D, nejen u dětí, ale také například u seniorů, v porovnání se zbytkem roku zvýšena. V nejlepší formě můžeme vitamin D získat ve zmiňovaných mléčných výrobcích,“ doplňuje Jan Krejsek.

Nedostatečný příjem vitaminu D, především u starší populace, zvyšuje rozvoj osteoporózy a tím podmiňuje i snadnější vznik zlomenin kostí při úrazu, snižuje svalovou sílu a zvyšuje riziko pádů. „A nejen to. Uvádí se, že nedostatečný příjem vitaminu D souvisí se vzestupem civilizačních onemocnění, zvláště kardiovaskulárních, ale může zvyšovat i riziko rozvoje nádorů trávicího traktu a celkově tak nepříznivě ovlivňovat délku života člověka,“ doplňuje Tláskal.
 

Vitamin D se přirozeně vyskytuje v mléce a mléčných výrobcích, kde je rozpuštěn v mléčném tuku. „Musíme ale zároveň dodat, že oproti některým jiným potravinám, například rybám, je obsah vitaminu D v mléčných výrobcích proměnný a jeho skutečný obsah je ovlivněn mnoha faktory, mezi které například patří místo, kde jsou krávy chovány, zda jsou ve stáji nebo na venkovní pastvě, typ a způsob krmení, zda konzumují čerstvou pastvu, seno, šrot nebo krmné směsi obohacené právě o vitamin D a v neposlední řadě je nutné také zmínit roční období. V zimě je totiž obsah vitaminu D až 4x nižší kvůli nízké intenzitě UV slunečního záření, což je u dojnic stejné jako u lidí,“ říká Ing. Jiří Kopáček, CSc. z Českomoravského svazu mlékárenského.

Mléčné výrobky sice nepatří mezi potravinami ke špičce, co se obsahu vitaminu D týče, ale z důvodu nízké konzumace mořských ryb v České republice jsou mléčné výrobky považovány za jedinou alternativu. „Navíc obsah vitaminu D v mléčných výrobcích je možné několikanásobně zvýšit fortifikací. K obohacování vitaminem D se hodí konzumní mléko, jogurty, mléčné a tvarohové dezerty, mražené krémy a sýry. Lepší stabilita se dosáhne aplikací emulgované formy vitaminu D,“ dodává Kopáček.

Fortifikace mléčných výrobků vitaminem D patří mezi významné reformulační směry moderních mlékárenských společností, protože tento vitamin hraje důležitou roli v posilování lidské imunity. „Pokud si budeme chtít vitaminu D z mléčných výrobků získat více, zvolme raději fortifikované mléčné výrobky. Například konzumní mléko obohacené vitaminem D ho může obsahovat až 4-5 krát více,“ vysvětluje Kopáček.

Redakce FFN

www.zrozeno.eu