Česká společnost ornitologická vyhlašuje ptákem roku 2021 káni lesní. Pomyslné žezlo přebírá od jiřičky obecné. Udělením titulu káni chtějí ornitologové lépe představit veřejnosti tento hojný, ale přehlížený druh naší krajiny. Pozorováním kání lesních se může veřejnost dozvědět více o způsobu života jinak spíše plachých a nepočetných dravců.

Facebook

Titul pták roku uděluje Česká společnost ornitologická (ČSO) obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „V případě káně lesní tohle platí dvojnásob. Jde o našeho nejpočetnějšího dravce a každý, kdo alespoň občas vyjde do přírody, má možnost se s kání potkat, jak sedí na vyvýšených místech u silnice nebo loví na poli hraboše,“ říká k udělení titulu káni Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

S vyhlášením ptáka roku vydává ČSO zvláštní číslo časopisu Ptačí svět věnované káni.

Ornitologové zvolili ptákem roku dravého ptáka teprve potřetí od vzniku akce v roce 1992. „V roce 2002 byla ptákem roku poštolka obecná, v roce 2006 orel mořský. Poznávání dravců není mezi laickou veřejností rozšířené kvůli jejich malé početnosti a plachosti. Pro káni to ale neplatí, pozorovat ji může každý a ani ho to nebude stát velké úsilí. Žádný jiný dravec není lidem blíže než právě káně,“ vysvětluje Petr Voříšek, autor odborných publikací o káni z ČSO.

Díky hojnosti a rozšířenosti káně může veřejnost snadno pozorovat, jak se dravci chovají a jak žijí. „Mnozí lidé nemají možnost pozorovat orly a další volně žijící zvířata tak, jak je známe z dokumentárních filmů. Jako běžný druh může káně zprostředkovat právě ty důležité osobní zážitky, které dokážou přimět lidi k zájmu o přírodu ve svém okolí, například úžasné svatební lety kání, při kterých vykrouží vysoko do vzduchu a hned se zase za hlasitého volání prudce spouštějí dolů,“ říká Sean Walls, britský ornitolog, který se káni dlouhodobě věnuje.

Káně lesní je v Česku i v Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. „Podle posledních odhadů hnízdí v Česku 11–14 tisíc kání lesních. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 % území. Žádný jiný dravec není rozšířenější a hojnější. A právě v tom je výjimečná. Káni se opravdu daří dobře přežívat a má k tomu skvělé strategie,“ vysvětluje Voříšek.

Tělo káně je dokonale přizpůsobené k plachtění. „Široká a prstovitě roztřepená křídla drží v letu mírně zvednutá a dokonale tak využívá stoupavé vzdušné proudy – náraz silnějšího proudění do jedné strany křídel je snadno vyrovnán snížením na druhé straně a káně tak dlouho dokáže plachtit i v proměnlivém proudění bez vynaložení další energie. Kroužení vysoko nad krajinou doprovázené mňoukavým hlasovým projevem využívá káně k vyznačování hranic teritoria,“ říká Voříšek.

Výhodou káně je také to, že dokáže potravu trávit efektivněji než někteří jiní draví ptáci. „Díky tomu, že má delší tenké střevo, dokáže ze stejného množství potravy absorbovat více živin než jiní dravci. Denně potřebuje pozřít kořist o váze odpovídající asi 10 až 15 % její hmotnosti, zatímco sokol, krahujec či jestřáb potřebují přibližně 20 až 25 %. Kuriozitou je, že např. v Anglii káně dokáže v zimě přežít jen na žížalách, i když jich musí zkonzumovat kolem stovky denně,“ říká Voříšek.

Nejčastěji se káně živí hlodavci, především hraboši a díky tomu je účinným pomocníkem zemědělců redukujícím stavy hrabošů při jejich gradaci. „V roce 2019 nám hraboši spásali pole s vojtěškou. Kromě povláčení pole, abychom hrabošům zahrabali nory, jsme také zatloukli na celé ploše několik desítek bidýlek. Ta byla z počátku hodně obsazená káněmi, ale koncem zimy tu číhali dravci jen sporadicky. Byly tam sice tisíce hraboších nor, ale už nepoužívaných. To také vysvětlovalo nepřítomnost dravců. V souvislosti s hraboši jsme díky káním zaznamenali jen zanedbatelné, akceptovatelné škody,“ říká Martin Hutař, ekozemědělec a zakladatel společnosti PROBIO.

Ze silných hraboších roků dokáží káně významně těžit. Naopak v letech, kdy je hrabošů méně, snášejí káně menší snůšky a mají vyšší hnízdní ztráty. V některých případech se stává, že ani nezahnízdí všechny páry. Káně sice dokáží nedostatek hlodavců nahradit například lovem ptáčat a také hmyzu, plazů a obojživelníků, ale jejich tělesná stavba je především uzpůsobena pro lov malých pozemních obratlovců v otevřené krajině. Proto je, nejenom pro káni, škoda, že vysoké početní stavy hrabošů z posledních dvou let byly řešeny i jejich trávením. Přitom pestrá krajina, kde jsou zastoupeny různé typy stanovišť poskytující útočiště bohatému společenstvu predátorů i jejich kořisti, je k výrazným výkyvům v počtech hrabošů méně náchylná.

I v těchto dnech lze káně sledovat na polích, jak loví hraboše. „Pro veřejnost je to skvělá příležitost, jak se zapojit do sledování tohoto zajímavého druhu. Všímejte si kání, pozorujte je a vkládejte informace do databáze birds.cz. Pomůžete nám tím zjistit, kde se káním daří a naopak, kde na ně může číhat nebezpečí, pokud například najdete mrtvou káni. Nejenom vzácné a ohrožené druhy stojí za naši pozornost. Naopak, běžné druhy mají zásadní význam pro fungování ekosystémů a právě díky nim dostáváme včasné signály o tom, co záhy ohrozí i druhy méně běžné,“ vysvětluje Voříšek.

Redakce FFN