Žitné mouky přitom sníme téměř pětkrát méně než naši předci před sedmdesáti lety. Proti tomuto trendu jdou pekaři, kteří se nabídku žitného pečiva snaží rozšiřovat. Například v patnácti pekárnách hypermarketů Globus pečou vedle dalších druhů i chleby z žitné mouky a vlastního žitného kvasu.
V roce 1948 průměrně každý obyvatel spořádal 46,8 kilogramů žitné mouky. V roce 2018 už to bylo jen 9 kilogramů. Přitom se odborníci shodují, že žito je pro fungování lidského těla velmi prospěšné. Zásadní zlom u spotřeby hodnotnější žitné mouky nastal po roce 1989, kdy trh zaplavily novinky v podobě bílých baget, croissantů, toastových chlebů a hamburgerových žemlí. Posledních dvacet let se tak u nás plošně zvýšila spotřeba pšeničné mouky. Na českých polích se díky tomu pěstuje i mnohem méně žita. Loni se ho v Česku sklidilo třicetkrát méně (157,6 tis. tun) než pšenice (4,8 mil. tun). I to může mít zásadní vliv na snížení spotřeby klasického chleba z žitného kvasu.
Podle čerstvých dat Českého statistického úřadu každý z nás snědl v roce 2018 o 1,3 kilo víc výrobků z pšeničné mouky než v roce 2017, zatímco u žitné mouky byl nárůst jen o pouhých 200 gramů.

Facebook

Žitné snažení pekařů
Spotřebu žitné mouky se proto snaží zvyšovat v pekárnách Globus, kde denně vyrobí několik druhů chlebů denně od běžných až po speciální. Receptury jsou postavené na různém podílu mouk v chlebech a nechybí ani 100 % žitný chléb.Výroba chlebů patří mezi základní sortiment každého správného pekařství. Chléb z tradičního žitného kvasu krásně voní, dobře chutná a zasytí na delší dobu než bílé pečivo. Běžnou součástí našich chlebů je tradiční žitný kvas, který si sami vyrábíme,“ říká Pavel Meduna, vedoucí výroby a prodeje patnácti pekáren hypermarketů Globus. Podle něj by se mělo v pekárenství používat víc žita, protože jde o hodnotnou potravinu v jídelníčku.

O žitu
Konzumace žitného pečiva prospívá redukci váhy, má dobrý vliv i na trávení. Je ideální ke každodenní konzumaci. Energie ze složených sacharidů se odbourává rovnoměrně a díky tomu má člověk déle pocit sytosti. Žito je blízce příbuzné pšenici, ze všech obilnin však obsahuje největší množství aminokyselin, je zdrojem komplexu vitaminu B a vitaminu E. Je bohaté na fosfor, hořčík, železo, vápník a zinek. Výrobky z žitné mouky mají také nižší glykemický index (až 3 x nižší než z pšenice) a obsahují více vlákniny. Energie ze složených sacharidů se odbourává rovnoměrně a díky tomu má člověk déle pocit sytosti.

Redakce FFN
www.globus.cz