Část jejich výhod by již na konci srpna měli vyzkoušet obyvatelé Vinohrad prostřednictvím čtyřiceti lamp uzpůsobených pro nabíjení elektromobilů. Dle připravované koncepce by se měla
smartifikace elektrického osvětlení postupně rozšířit i do dalších čtvrtí české metropole. Praha by se tak zařadila mezi přední světová města, která díky strategiím ochytření veřejného osvětlení
dokázaly pozvednout kvalitu života obyvatel.

Facebook

Čím tzv. chytré lampy dokážou zlepšit naše životy? První důvod je nasnadě – smart veřejné osvětlení funguje na elektrickou energii, využívá přitom LED panelů. Jednotlivé lampy mezi
sebou navíc díky síťovému propojení komunikují, díky čemuž jsou schopny regulovat intenzitu produkovaného světla s přihlédnutím k aktuálnímu stavu na příslušné pozemní komunikaci.
Zjednodušeně řečeno, když zrovna na ulici nikdo není, lampy omezí svítivost, a tím pádem i energetickou spotřebu a světelný smog. Zkušenosti evropských hlavních měst dokládají, že tímto
způsobem dosahují třeba až 50procentního snížení finančních výdajů na jejich provoz. Což je podstatný plus, vzhledem k tomu, že Praha za noční svícení utratí 80 milionů korun ročně.

O dopadech na životní prostředí ani nemluvě – elektrické veřejné osvětlení neprodukuje uhlíkovou stopu, a tak v oblastech, kde se využívají, soustavně klesají hladiny CO2 v ovzduší.
Smartifikace veřejného osvětlení tak může hrát roli i v Evropskou komisí propagované strategii uhlíkové neutrality. Přinejmenším v městských aglomeracích.

První vlaštovkou je plánovaná instalace více než šedesáti chytrých lamp, které budou rozmístěny v parcích Landronka a Na Jezerce a prostřednictvím senzorů budou regulovat intenzitu osvětlení.

„Pokud v parku nikdo nebude a čidlo nezachytí žádný pohyb, tak svítidla budou jen v pohotovostním režimu a budou svítit jen asi na deset až třicet procent intenzity. Jakmile čidlo nějaký pohyb
zachytí, tak se lampa rozsvítí na stoprocentní výkon včetně několika dalších stožárů v nejbližším okolí,“
vysvětluje novinku pražský radní pro správu majetku Jan Chabr.

Není to ovšem jediná výhoda, kterou chytré veřejné osvětlení nabízí. „Typický chytrý pouliční panel funguje do jisté míry jako takový stojan, ověšený všemožnými senzory, čidly a moduly.
Díky tomu se stává praktickým multifunkčním nástrojem,“
vyjmenovává benefity Jan Chabr.

Nespornou výhodou je pak to, že celá síť je propojena. Jednotlivé panely mohou sdílet kupříkladu informace o provozu na silnicích, hladinách znečišťujících látek v ovzduší, hlukových vibracích
a dalších specifických parametrech. Přínos pro městské plánování je nedocenitelný, protože by tak mohly těžit z komplexních dat ze všech pražských částí. Výčet monitorovacích zlepšováků je
tedy opravdu široký, každý sloup veřejného osvětlení by třeba mohl fungovat i jako modem poskytující připojení k 4G a 5G internetu. Pokrytí by pak zajistilo možnost surfovat v jakémkoliv zákoutí
hlavního města.

Možná až překvapivě mají chytré lampy potenciál snižovat kriminalitu. Technicky pokročilé zvukové senzory, které některá americká města, jako třeba Chicago, instalují na veřejná osvětlení
v problémových čtvrtích, mají schopnost analýzou hluku a vibrací odlišit výstřely ze zbraně od typických šumů ulic velkoměsta. Díky propojení se systémem záchranných složek rychle a efektivně
vyšlou na místo policejní jednotku, která zakročí a situaci prověří. Praze by však pomohly s řešením jiného palčivého problému – nedostatkem parkovacích míst.

Smartifikace veřejného osvětlení předpokládá, že Pražská energetika takové sloupy vybaví optickými kabely. Díky nim se dají usměrnit zmatky v parkování, se kterými se obyvatelé potýkají téměř
ve všech městských částech, což je krůček k instalaci kamer, které umí zanalyzovat prostor před nimi z hlediska dopravní vytíženosti. Včetně monitoringu volných kapacit na parkování.

První čtvrtí, která v Praze spustila pilotní projekt smartifikace veřejného osvětlení, byl Karlín. V roce 2018 tak došlo k instalaci více než 90 chytrých lamp na Karlínském náměstí a v jeho bezprostředním okolí.

V srpnu přibude na Vinohradech čtyřicet lamp, které budou uzpůsobené pro nabíjení elektromobilů. Zatím však není jasné, kdo bude nabíjení zajišťovat. V průběhu roku by pak mělo přibýt dalších
pět lokalit, mezi nimi je například Skalka nebo Lhotka. „V současné době řešíme, kdo bude nabíječky osazovat, jestli to necháme soukromému sektoru, nebo si je bude zčásti provozovat město samo,“ říká radní Chabr. V případě, že se magistrát rozhodne přenechat provoz nabíječek na lampách soukromníkům, vyhlásí na provozovatele veřejnou soutěž.

Do smartifikace pouličních lamp významně investuje například Španělsko. Do projektů se aktivně zapojily dvě největší metropole pyrenejského království – Madrid a Barcelona. Vedení Madridu
intenzivně spolupracuje se společností Philips na „ochytření“ až 225 tisíc sloupů veřejného osvětlení, 84 tisíc z nich chtějí vybavit LED obrazovkami. Nespornou výhodou je již fungující propojený
kontrolní systém, do nějž bude systém veřejného osvětlení připojen též. Odhaduje se úspora až 44 procent oproti současnému stavu. Jde o vůbec největší a nejambicióznější projekt podobného ražení.
V Barceloně zas nyní probíhá instalace 10 tisíc chytrých lamp napříč městem. Tyto lampy jsou schopny monitorovat znečištění ovzduší, pohyb na ulicích či poskytnou připojení k Wi-Fi síti.

Redakce FFN