Rozdíl mezi jednotlivými druhy šumivých vín spočívá ve způsobu výroby. Sekty se typicky vyrábějí dvěma metodami. První z nich je charmat, kdy víno kvasí ve větších nerezových nádobách. Takto se většinou získávají lehčí a svěžejší šumivky, například nejoblíbenější česká Bohemka. Mají lehkou a nekomplikovanou chuť a jsou velmi dobře pitelné. Proto se hodí na oslavy a party, kde se pravděpodobně trefí do vkusu většiny hostů, ale i jako dárek, když zcela přesně neznáte vkus oslavence.
Kromě nejoblíbenější bílé varianty existují i další druhy, které se hodí k různým příležitostem. Například červený Bohemia Sekt pro chvíle ve dvou, aromatický Bohemia Sekt La Fleur v bílé lahvi s květinovým vzorem jako dárek pro partnera nebo nealkoholický Bohemia Sekt pro ty, co si chtějí alkohol odpustit.
Druhá metoda je klasická, kdy víno kvasí zvlášť v lahvích. Touto cestou dozrávají šumivá vína Bohemia Sekt Prestige, které leží na kvasinkách minimálně 12, ale i 15 nebo i 36 měsíců. Sekty vyráběné klasickou metodou jsou nejvhodnější pro toho, kdo už si šumivá vína dříve zamiloval a rád si užívá vyzrálejší chutě. Hodí se k oslavám výjimečných okamžiků, jako aperitiv i jako hodnotný dárek.

Facebook

Sekt, to je šumivé víno, které je naše
Pro pojmenování šumivého vína je rozhodující kromě výroby i místo původu a výběr odrůd. Sekt je středoevropský název pro šumivé víno, který se používá v České republice, na Slovensku, v Německu a v Rakousku. Základ naprosté většiny sektů tvoří cuvée, tedy směs několika odrůd vín.
Existují ale i výjimky, které vyrábí například Bohemia Sekt nebo Chateau Bzenec, ve kterých najdete pouze jednu odrůdu, například Ryzlink rýnský. Tato vína jsou označována jako jednoodrůdové sekty a v jejich chuti lze krásně rozpoznat právě výjimečnost dané odrůdy.

Šumiví sourozenci z Francie
Označení šampaňské mohou nést pouze šumivá vína pocházející z kraje Champagne na severovýchodě Francie. K jejich výrobě se používá nejčastěji cuvée z odrůd Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier, které poté druhotně kvasí klasickou metodou. Stejně jako u tuzemských sektů vyráběných klasickou metodou se vyznačují složitější a vyzrálejší chutí a lépe je proto ocení znalec sektů.
Bratříčkem šampaňského je crémant, který rovněž pochází z Francie. Přestože se hrozny v obou případech zpracovávají stejně, najdeme mezi nimi rozdíly. Crémant není totiž vázán ke konkrétnímu území, můžeme jím tak nazývat jakékoli francouzské šumivé víno, které kvasí v lahvi. Pro crémant také není upřesněn výběr odrůd, jako je tomu u šampaňského.

K bazénu a na hory prosecco
Celosvětový boom v posledních letech vyvolalo italské prosecco. To vzniká většinou charmatovou metodou, ovšem z odrůdy Glera pěstované v kopcovitém kraji Benátska. Právě kombinace vinné odrůdy a italského slunce mu dodává jeho proslulou lehkost a šťavnatost. Svým charakterem a nekomplikovanou chutí si vybojoval místo na letních party a v zimě na zasněžených svazích a v aprés-ski barech. Nejryzejší prosecca vznikají v okolí městečka Valdobbiadene, odkud pochází i oblíbené Prosecco Mionetto.

Ohnivá španělská cava
Šumivé víno z vášnivého Španělska známé jako cava se vyrábí klasickou metodou především v katalánské oblasti Penedès. V Česku se pomalu dostává do povědomí spotřebitelů jako další šumivé víno pro romantické chvíle, a to hlavně díky celosvětové jedničce, značce Freixenet.

Redakce FFN